Blog

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pes je dnes v domácnostech nejoblíbenější mazlíček. Psa využíváme jako strážce a ochránce majetku, kdy hlídá obydlí. Nebo při lovu, či jako hlídače stáda. Některá plemena jsou využívána jako tažný pes.
Nejbližší příbuzný psa je vlk. Od vlka se liší tím, že psi mají kratší a širší čenich, širší lebku a méně robustní zuby. Psi mají velice dobrý smysly jako např. čich, kdy pes dokáže vyčuchat i stopy několik dní staré. Oči sice neumí zaostřit stejně dobře jako člověk a jsou spíše dalekozrací, ale vnímat zvuk dokáží o kmitočtech 40 Hz – 60 000 Hz.
Domácího mazlíčka pořizujeme pro děti jako parťáka, i proto, abychom je naučili, co je se starat o živého tvora. Ale abychom se na psa mohli spolehnout, je nutné ho učit poslušnosti.
Vychovávat psa je nutné co nejdříve. Již při prvních hygienických návycích by pes měl pochopit co může a co nemůže. Je nutné ho co nejčastěji venčit, aby nám nedělal doma loužičky…  Zvíře nesmíme fyzicky trestat, ale pouze ústně pokárat (zvýšeným hlasem). Za správný úkon vždy pochválit nebo můžeme dát pamlsek.
První povely se doporučuje učit ve věku 4.měsíců. Pes by měl zvládnout přiběhnout na zavolání, a poslechnout při povelu: „Sedni“, „Lehni“ a „zůstaň“.  Vycvičit psa nám pomohou i na cvičáku, kde se pes naučí také poslušnosti ve společnosti ostatních psů.
Psa využívají i handicapované lidí, kterým pes pomáhá při běžných činnostech. Např. slepce doprovází během procházky při přecházení přes přechod, v domácnosti při zvedání spadlých věcí na zem, vyhledá klíče, otevře dveře, pomáhá při oblékání a další. Tohoto psa je velice náročné vycvičit a vychovat, jelikož pes musí být zvyklý na hluk (rušné prostředí) – nesmí se polekat, na děti na hřišti a na ostatní psy. Cvičitel cvičí zvíře povely uvnitř i venku. Cvičení psa trvá v průměru 9-10 měsíců někdy i déle. Některé povely jsou pro psy náročnější a déle se je učí.
Péče o psa znamená chodit s ním pravidelně k veterináři, nechat ho očkovat, čipovat (dnes už povinné), starat se o srst a také podávat kvalitní krmivo.

Pokud jste i vy v poslední době narazili na problémy s rozpočtem, nejspíš je čas vytáhnout kalkulačku a osvěžit počtářské znalosti ze základní školy. Klíčové je rozdělení vašich financí – nejdříve si udělejte obrázek o vašem příjmu a nutných výdajích, potom krásně uvidíte, kolik peněz vám zbývá na milované nakupování.
Jak mám začít?
Nejdůležitější krok je ten první – nejdříve si zapište, kolik peněz měsíčně odvádíte za vodu, elektřinu a plyn, tuto částku odečtěte od svého měsíčního příjmu. Dále se zamyslete nad tím, kolik utrácíte za běžnou stravu. Toto množství peněz také strhněte. Nyní před sebou máte částku, se kterou můžete hospodařit tak, jak se vám zlíbí. Myslete však na to, že je dobré i část těchto úspor odložit bokem – získáte tak jistotu pro nenadálé situace a můžete zároveň na něco šetřit.
Jsem na mizině – co půjčka?
Půjčky jsou snad nejhorším „řešením“ finančních problémů – banka vám slíbí modré z nebe a vy už se nikdy nedoplatíte. Proto dodržujte zlaté pravidlo, že si půjčujete pouze v době, kdy jste schopni půjčku splatit. Takže pokud nemáte na účtu ani korunu, půjčka asi nebude nejlepším řešením. Jestliže jste tedy opravdu „na nule“, je čas obrátit se na někoho blízkého (může to být rodina nebo přátelé) a požádat o pomoc. Ale pozor, i těm nejbližším budete muset svůj dluh někdy splatit. Rozdíl mezi pomocí od známých a od banky je ten, že přátelé vám nenaúčtují nesplatitelný úrok a místo půjčení milionu na účty za elektřinu vás raději vezmou na nějaký čas k sobě. Navíc vám také mohou poskytnout základní mentální oporu, se kterou se z problémů vyhrabete daleko snáz.
Splatil jsem dluhy, co dál?
Pouhým splacením dluhů peněžní boj nekončí, naopak, jeho důležitá část teprve začíná. Po každé bitvě totiž následuje příprava na další bitvu. Tím se rozumí zhodnocení předchozí bitvy – jak jsem se do bitvy dostal? Jak jsem bojoval? Co jsem udělal špatně? Co se mi naopak osvědčilo? Následuje aplikování poznatků do budoucna – co příště udělám jinak? Jak předejdu stejným problémům? Jaké mám k dispozici zbraně? Je tu něco, co mě bude motivovat a připomínat mi můj cíl?
Když si tedy projdete jakoukoli finanční tísní, udělejte si krátkou myšlenkovou reflexi, abyste si připomněli, kde byla chyba, zvýšíte tím pravděpodobnost, že ji příště už neuděláte. A pokud se příliš bojíte, že za pár měsíců se bude opakovat stejný scénář finanční tísně (třeba pokud máte podezření na oniománii), nebojte se obrátit na odborníky – není to žádná ostuda a život bez dluhů za to určitě stojí.

Pokud jste i vy v poslední době narazili na problémy s rozpočtem, nejspíš je čas vytáhnout kalkulačku a osvěžit počtářské znalosti ze základní školy. Klíčové je rozdělení vašich financí – nejdříve si udělejte obrázek o vašem příjmu a nutných výdajích, potom krásně uvidíte, kolik peněz vám zbývá na milované nakupování.
Jak mám začít?
Nejdůležitější krok je ten první – nejdříve si zapište, kolik peněz měsíčně odvádíte za vodu, elektřinu a plyn, tuto částku odečtěte od svého měsíčního příjmu. Dále se zamyslete nad tím, kolik utrácíte za běžnou stravu. Toto množství peněz také strhněte. Nyní před sebou máte částku, se kterou můžete hospodařit tak, jak se vám zlíbí. Myslete však na to, že je dobré i část těchto úspor odložit bokem – získáte tak jistotu pro nenadálé situace a můžete zároveň na něco šetřit.
Jsem na mizině – co půjčka?
Půjčky jsou snad nejhorším „řešením“ finančních problémů – banka vám slíbí modré z nebe a vy už se nikdy nedoplatíte. Proto dodržujte zlaté pravidlo, že si půjčujete pouze v době, kdy jste schopni půjčku splatit. Takže pokud nemáte na účtu ani korunu, půjčka asi nebude nejlepším řešením. Jestliže jste tedy opravdu „na nule“, je čas obrátit se na někoho blízkého (může to být rodina nebo přátelé) a požádat o pomoc. Ale pozor, i těm nejbližším budete muset svůj dluh někdy splatit. Rozdíl mezi pomocí od známých a od banky je ten, že přátelé vám nenaúčtují nesplatitelný úrok a místo půjčení milionu na účty za elektřinu vás raději vezmou na nějaký čas k sobě. Navíc vám také mohou poskytnout základní mentální oporu, se kterou se z problémů vyhrabete daleko snáz.
Splatil jsem dluhy, co dál?
Pouhým splacením dluhů peněžní boj nekončí, naopak, jeho důležitá část teprve začíná. Po každé bitvě totiž následuje příprava na další bitvu. Tím se rozumí zhodnocení předchozí bitvy – jak jsem se do bitvy dostal? Jak jsem bojoval? Co jsem udělal špatně? Co se mi naopak osvědčilo? Následuje aplikování poznatků do budoucna – co příště udělám jinak? Jak předejdu stejným problémům? Jaké mám k dispozici zbraně? Je tu něco, co mě bude motivovat a připomínat mi můj cíl?
Když si tedy projdete jakoukoli finanční tísní, udělejte si krátkou myšlenkovou reflexi, abyste si připomněli, kde byla chyba, zvýšíte tím pravděpodobnost, že ji příště už neuděláte. A pokud se příliš bojíte, že za pár měsíců se bude opakovat stejný scénář finanční tísně (třeba pokud máte podezření na oniománii), nebojte se obrátit na odborníky – není to žádná ostuda a život bez dluhů za to určitě stojí.