Víno – nápoj bohů

Proč si lidé připíjejí lehkým ťuknutím? Bohové na Olympu chtěli povýšit pití vína z prosté konzumace na božskou úroveň. Proto bylo při této bohulibé (vlastně bohůmlibé) činnosti zapotřebí uvést do pohotovosti všechny božské smysly. Představte si, že Zeus bere do rukou číši s vínem – hmat, obdivuje barvu vína – zrak, přivoní – čich a nakonec se napije – chuť. Ale co slyšitelné vjemy? Pokud zrovna některý z Diových kumpánů při konzumaci spokojeně nepomlaskával, Zeus neslyšel nic. Navíc mlaskání není zrovna známkou božské etikety. Ukázalo se, že nejjednodušším řešením je si s ostatními bohy lehce číší přiťuknout, aby byl zaměstnán i sluch. Červené víno.jpgČlověk, tvor zvídavý, stojící v popředí druhu primátů a tedy schopný napodobování, nejenom že, zjistil a napodobil, nýbrž i vylepšil. Nezbytnou podmínkou pro výše uvedený rituál je oční kontakt při cinknutí skleniček, aby byl přípitek navíc upřímný. Jestli se vám při přípitku někdo zapomene podívat do očí, je vaší svatou povinností vyzvat ho k nápravě. V některých částech naší krásné Moravy tak činní velmi razantní, krátkou, dvouslovnou výzvou, kdy první slovo je „Oči“ a to druhé… Zkrátka, nic lichotivého.

My si nyní vyzkoušíme imaginární ochutnávku nebo chcete-li košt. Šťastná čtenářka či šťastný čtenář mající v této chvíli po ruce sedmičku vína, nechť neváhá a naleje si. Ne víc než půl deci. Nejprve se zaměříme na barvu vína. Pomůže nám sluneční svit, osvětlení místnosti, svíčka, jakýkoli zdroj světla, kterému nastavíme svoji sklenici. V případě bílých vín spatříme zlatožlutě barevné, svěží, jiskřivé tóny, červená vína dle druhu nabídnou spektrum červeně od průzračné rumělky až po temný nach. Aby bylo vše v pořádku, víno musí mít tzv. jiskru, jakýkoli náznak zakalení svědčí o tom, že víno je nepitelné. Opatrně ale účinně roztočíme víno ve sklenici. Uvolní se tak lépe aromatické látky, které nám pomohou při identifikaci čichem, u červených vín tímto způsobem vzorek provzdušníme, necháme nadechnout. Vyjmenovat škálu vůní, které můžeme ucítit, by zabralo hodně místa a každý druh je nějakou specifický. Důležité je, aby víno vůní neodpuzovalo, aby bylo pro náš nos příjemné a vybízelo k ochutnání.Ochutnávka vína.jpg

Teď si přiťukněte. Že ochutnáváte sami? To je škoda, ochutnávka s přáteli má úplně jiný rozměr, podělíte se o svá zjištění a zároveň vás inspirují podobná sdělení vašich spolustolovníků. Tak příště. Nyní se napijte, ale nepolykejte, nechte víno „poválet“ po patře. Chutí je rovněž nepřeberné množství. Nenechte si vnutit, jaké víno vám má chutnat. Je-li ne zrovna levné víno etiketou prezentováno jako šampion šampionů a vám nechutná, není to vina vaše ani obsahu láhve. Vaše chutě jsou prostě někde jinde. Pomůckou pro nalezení oblíbeného vína je obsah zbytkového cukru a kyselin. Nedejte však na první dojem. První sklenička není rozhodující. Důležité je, zda máte chuť na druhou či nikoli. Zbývá poslední rada. Víno má být radostí. Kocovina a zkažený žaludek k němu nepatří, pokud se vám tak stalo, raději se mu vyhněte.